Typy guerillového marketingu podrobněj..
- Astroturfing
- Virální marketing
- Undercover marketing
- Ambush marketing - Přímý a Nepřímý, plus Ambush marketing v praxi
- ..a přibudou další..
Astroturfing (tento anglicismus pochází z názvu firmy AstroTurf, která vyrábí umělé trávníky) je moderní nekalá marketingová metoda, jež se dá označit za jeden z druhů tzv. guerillového marketingu. Spočívá v tom, že zadavatel reklamy (firma, ale třeba i stát) se snaží vyvolat falešný dojem pozitivní spontánní reakce spotřebitelů či fanoušků na dané zboží, službu či politický názor. Praktikuje se například zakládáním blogů, kde je produkt vychvalován. Může jít i o účast v on-line diskusích a anketách. Zdánlivě autentické výpovědi, které mají v očích veřejnosti zvýšit hodnotu produktu, jsou však vytvářeny organizovaně – zaměstnanci firmy či přímo najatými lidmi.
Virální marketing je marketingová technika, která pro šíření komerčního sdělení využívá sociálních sítí. Je to plánovaná aktivita, která svojí povahou motivuje příjemce k roli šiřitele.
Principy virálního marketingu umožňují oslovit velké množství potenciálních spotřebitelů za relativně nízkých mediálních nákladů. To však je vykoupeno nejen vysokými nároky na realizaci s poměrně nejistým výsledkem, ale i nutností komplexní změny nahlížení na proces komunikace.
Pouze ve velmi malém procentu případů může virální marketing fungovat jako samostatný nástroj. Nejúčinnější je v kombinaci s dalšími nástroji komunikačního mixu, se kterými se může vhodně doplňovat, dále je rozvíjet a podporovat.
Správným výběrem šiřitelů lze virální marketing využít jako komunikační nástroj pro většinu typů společností. Vhodnost jeho využití je determinována spíše počátečním kreativním vstupem, obsahem sdělení a jeho významem pro uživatele než konkrétní značkou.
Složky virálního marketingu
Pro vyvolání virálního šíření jsou klíčové tři základní komponenty: obsah sdělení, body šíření a šiřitelé.
Obsah sdělení
Obsahem sdělení může být prakticky cokoliv, co je možné nějakým způsobem poslat nebo předat dál. Aby k virálnímu šíření skutečně docházelo, je však nezbytné, aby obsah sdělení splnil hned několik kritérií – např. aby byl snadno přenositelný a měl i potřebnou sílu, zkrátka, sdělení musí vyvolávat buzz – musí být natolik zajímavé, hodnotné, humorné, nebo šokující, že si o něm lidé budou chtít povídat a předávat si ho mezi sebou. Virálně se tak mohou šířit odkazy na webové stránky, vtipné emaily a videa, nahrávky hovorů z call center, powerpointové prezentace, dokumenty, multimediální zprávy, části kódu (widgety), ale dokonce i fyzické předměty, pokud splní určité podmínky potřebné pro jejich přenos.
Body šíření
Další nezbytnou komponentou jsou body šíření – tedy body navštěvované takovými lidmi, kteří by o daný obsah mohli mít zájem. Volba adekvátních bodů šíření i jejich množství značně zvyšují šance vzniku virálního šíření. Jako body primárního šíření mohou sloužit prakticky všechna myslitelná média, nejčastěji jsou však pro šíření využívána média sociální – tzn. online aplikace, platformy či média, která mají za cíl interakci uživatelů, jejich spolupráci a sdílení obsahu. Do této skupiny patří blogy, mikroblogy, komunitní weby, chaty, diskuzní fóra, sdílení obrázků a videoobsahu, atd.
Šiřitelé
Šiřitelé jsou nejdůležitější složkou virálního šíření - jsou hlavními hybateli. Pouze v případě, že sdělení přijmou za své a začnou jej aktivně šířit, sdílet a diskutovat o něm uvnitř sociální sítě, dojde k virálnímu šíření. Důvody, proč si sdělení lidé mezi sebou navzájem šíří a věnují mu svůj čas a pozornost, se mohou různit. Mezi ty nejčastější patří emocionální nebo věcný přínos, potvrzení sociálního statusu, nebo i jen pouhá potřeba komunikovat a udržovat si tak sociální vazby.
Odměna nebo přínos pro uživatele může být tedy v zásadě trojího typu:
Principy virálního marketingu umožňují oslovit velké množství potenciálních spotřebitelů za relativně nízkých mediálních nákladů. To však je vykoupeno nejen vysokými nároky na realizaci s poměrně nejistým výsledkem, ale i nutností komplexní změny nahlížení na proces komunikace.
Pouze ve velmi malém procentu případů může virální marketing fungovat jako samostatný nástroj. Nejúčinnější je v kombinaci s dalšími nástroji komunikačního mixu, se kterými se může vhodně doplňovat, dále je rozvíjet a podporovat.
Správným výběrem šiřitelů lze virální marketing využít jako komunikační nástroj pro většinu typů společností. Vhodnost jeho využití je determinována spíše počátečním kreativním vstupem, obsahem sdělení a jeho významem pro uživatele než konkrétní značkou.
Složky virálního marketingu
Pro vyvolání virálního šíření jsou klíčové tři základní komponenty: obsah sdělení, body šíření a šiřitelé.
Obsah sdělení
Obsahem sdělení může být prakticky cokoliv, co je možné nějakým způsobem poslat nebo předat dál. Aby k virálnímu šíření skutečně docházelo, je však nezbytné, aby obsah sdělení splnil hned několik kritérií – např. aby byl snadno přenositelný a měl i potřebnou sílu, zkrátka, sdělení musí vyvolávat buzz – musí být natolik zajímavé, hodnotné, humorné, nebo šokující, že si o něm lidé budou chtít povídat a předávat si ho mezi sebou. Virálně se tak mohou šířit odkazy na webové stránky, vtipné emaily a videa, nahrávky hovorů z call center, powerpointové prezentace, dokumenty, multimediální zprávy, části kódu (widgety), ale dokonce i fyzické předměty, pokud splní určité podmínky potřebné pro jejich přenos.
Body šíření
Další nezbytnou komponentou jsou body šíření – tedy body navštěvované takovými lidmi, kteří by o daný obsah mohli mít zájem. Volba adekvátních bodů šíření i jejich množství značně zvyšují šance vzniku virálního šíření. Jako body primárního šíření mohou sloužit prakticky všechna myslitelná média, nejčastěji jsou však pro šíření využívána média sociální – tzn. online aplikace, platformy či média, která mají za cíl interakci uživatelů, jejich spolupráci a sdílení obsahu. Do této skupiny patří blogy, mikroblogy, komunitní weby, chaty, diskuzní fóra, sdílení obrázků a videoobsahu, atd.
Šiřitelé
Šiřitelé jsou nejdůležitější složkou virálního šíření - jsou hlavními hybateli. Pouze v případě, že sdělení přijmou za své a začnou jej aktivně šířit, sdílet a diskutovat o něm uvnitř sociální sítě, dojde k virálnímu šíření. Důvody, proč si sdělení lidé mezi sebou navzájem šíří a věnují mu svůj čas a pozornost, se mohou různit. Mezi ty nejčastější patří emocionální nebo věcný přínos, potvrzení sociálního statusu, nebo i jen pouhá potřeba komunikovat a udržovat si tak sociální vazby.
Odměna nebo přínos pro uživatele může být tedy v zásadě trojího typu:
- emocionální (zábava),
- sociální (prestiž),
- věcná (opravdová hodnota).
Undercover marketing (tajný, utajený marketing)
U.m. je druhem guerilla marketingu, kdy si příjemce neuvědomuje, že podléhá marketingovým tlakům, že na něj působí reklama. Příkladem může být marketingový tah, kdy firma zaplatí známé osobnosti, aby používala jejich produkt na viditelných místech, aby ho chválila a doporučovala. Vše vypadá, jako že je známá osobnost sama přesvědčena o kvalitě produktu, ačkoliv jí za tuto propagaci bylo zaplaceno.
Metodou u.m. je vytvářet rozruch okolo daného produktu a tím zvyšovat povědomí zákazníků o tomto produktu. Samotný zákazník a příjemce reklamy u.m. se stává nástrojem marketingu, neboť dále rozšiřuje nabyté informace mezi své známé, nejčastěji ústně nebo virtuálně.
U.m. je druhem guerilla marketingu, kdy si příjemce neuvědomuje, že podléhá marketingovým tlakům, že na něj působí reklama. Příkladem může být marketingový tah, kdy firma zaplatí známé osobnosti, aby používala jejich produkt na viditelných místech, aby ho chválila a doporučovala. Vše vypadá, jako že je známá osobnost sama přesvědčena o kvalitě produktu, ačkoliv jí za tuto propagaci bylo zaplaceno.
Metodou u.m. je vytvářet rozruch okolo daného produktu a tím zvyšovat povědomí zákazníků o tomto produktu. Samotný zákazník a příjemce reklamy u.m. se stává nástrojem marketingu, neboť dále rozšiřuje nabyté informace mezi své známé, nejčastěji ústně nebo virtuálně.
Ambush marketing
Ambush můžeme přeložit jako útok nebo přepad ze zálohy, číhání v úkrytu nebo lépe jako léčka, příživnický. Ambush marketing tak můžeme v českém překladu označit jako parazitující marketing. Nejčastěji se vyskytuje tam, kde se podnikající subjekt pomocí reklamy snaží využít nejrůznější akce, aniž by byl jejich oficiální sponzor. Typicky se s takovým jednáním setkáváme u velkých sportovních akcí. Protože ambush marketing parazituje na aktivitách konkurence, řadíme ho mezi ofenzivní a agresivní formy marketingu.
„Oficiální sponzoři si zaplatili práva na reklamu, která tímto oficiálně získali, zatímco ten, kdo uplatňuje ambush marketing toto neudělal a mohl by být označován jako příživník. Zpravidla na velkých akcích jako fotbalová mistrovství světa nebo mistrovství Evropy, ale především na olympijských hrách je zájem některých firem z těchto akcí těžit enormní. Oficiální sponzoři, kteří svoje postavení neumí optimálně využít, jsou tímto ve stupni známosti a propojení se sponzorovanou událostí rychle předehnáni důvěryhodnými reklamními nesponzory.“
Ambush marketing se tak stává cenově výhodnou alternativou klasického sponzoringu. Ambush marketing je považován za typ guerillového marketingu.
Historie
Termín ambush marketing poprvé použil marketingový stratég Jerry C. Welsh v 80. letech 20. Století. Welsh pojem použil k popsání situace, kdy se společnost snažila využít ve svůj prospěch vlnu popularity vzniklou prostřednictvím významné akce, kterou sama nesponzorovala. Již tehdy si Welsh všiml, že firmy využívají možnost vzbudit zájem spotřebitelů o danou značku a snaží se odlákat zákazníky oficiálnímu sponzoru akce.
Přímý ambush marketing
Přímý ambush marketing zahrnuje případy, kdy se firmy nebo jiné podnikatelské subjekty, respektive konkrétní značky snaží záměrně spojit se s akcí nebo událostí a přitom neprávem využívají majetek či práva, která si nezakoupili prostřednictvím sponzorské licence. Jedná se nejčastěji o loga, symboly akce, slogany, které se vztahují k události samotné nebo jiné obrazové či filmové materiály vytvořené přímo pro sportovní či jinou událost. Konkrétně zde řadíme případy předstíraného sponzorství nebo nejrůznější formy útoků na oficiální sponzory se snahou zviditelnit svou značku prostřednictvím publicity akce v médiích.
Formy přímého ambush marketingu
Self-ambushing – marketingové aktivity prováděné oficiálním sponzorem, avšak nad rámec aktivit odsouhlasených při dohodě o sponzorství. Může jít o rozdávání reklamních triček na události bez souhlasu organizátorů. Přitom tato marketingová aktivita mohla být již domluvena s jiným sponzorem. Dochází tedy k přeplnění tržního prostoru a poškození dalších oficiálních sponzorů.
Nepřímý ambush marketing
Jedná se o nezáměrné spojování značky s akcí, událostí nebo právy z této události a to prostřednictvím náznaků nebo nepřímých odkazů. Nepřímý ambush marketing využívá například osoby spojené s událostí (nejčastěji sportovce) pro vlastní reklamní kampaň. Druhým častým způsobem využívaným v nepřímém ambush marketingu je umisťování reklamního poselství, značky nebo jiných vlastních symbolů v geografické blízkosti dané události. Pro nepřímý ambush marketing je také charakteristické poskytovat služby publiku v okolí akce.
Formy nepřímého ambush marketingu
Ambush marketing v praxi
Olympijské hry Barcelona 1992
Oficiálním sponzorem Olympiády v Barceloně byla Coca-Cola, ale někteří sportovci jako například basketbalista Earvin Magic Johnson byl sponzorován Pepsi-Colou a obě značky byly vzájemnými konkurenty. Pak nastávaly situace, kdy Dream Team USA v oficiálních záběrech prezentoval s reklamou hlavního sponzora, tedy Coca-Coly, zato v rozhovorech pro média byla reklama Pepsi-Coly. Oficiální sponzor zaplatil zajisté nemalé peníze za sponzorství olympiády, ale sponzor hráče zaplatil také.
Olympijské hry Atlanta 1996
Hlavním sponzorem Olympiády v Atlantě byla společnost Reebook, ta také vlastnila veškerá práva spojená s propagací. Ovšem společnost NIKE podnikla jeden z nejznámějších kroků v ambush marketingu v historii. Skoupila veškeré billboardy a jiné reklamní plochy v blízkosti olympijského dějiště a umístila na ně svoje reklamní sdělení. Tato jejich NIKE vesnička vyrostla hlavně v blízkosti olympijské vesnice. Společnosti NIKE se tak podařilo přitáhnout pozornost návštěvníků a diváků olympiády k sobě a zastínit tak oficiálního sponzora.
Olympijské hry Salt Lake City 2002 - Aleš Valenta
Sportovci jsou také častými nositeli sponzorských log a ta nemusí být zrovna v souladu s oficiálním sponzorem akce, na které sportovec aktuálně působí. Jedním takovým byl svého času také Aleš Valenta, akrobatický skokan na lyžích, vítěz Olympijských her v Salt Lake City. Ten v průběhu závodů nosil helmu v barvách, s logem a nápisem svého osobního sponzora, kterým byl Red Bull. Oficiálním sponzorem ovšem byla Coca-Cola, proto si musel český skokan na lyžích helmu přelepit neprůhlednou páskou. O tom, nakolik se jednalo o záměrný ambush marketing můžeme jen spekulovat, ovšem pořadatelé reklamu na helmě českého akrobatického lyžaře objevili záhy, a proto existuje pouze málo fotografií nebo záběrů, kde je reklama viditelná.
Olympijské hry Londýn 2012
Jako pokus předejít pokusům neautorizovaných sponzorů o využívání olympiády ve svůj prospěch vznikl před Olympiádou v Londýně 2012 seznam se zakázanými slovy. Ale i tak si ambush marketing svou cestu na Olympijské hry v Londýně našel.
Willkinson
Wilkinson předvedl, jak upoutat pozornost na svou značku přímo v místě konání významné události, aniž by byl jejím oficiálním sponzorem. Aby společnost prodávající holicí strojky upoutala pozornost na svoje internetové stránky, najala muže, který byl ochotný nechat si oholit hlavu a tvář do tvaru tenisového míčku. Tento muž pak od Wilkinson dostal vstupenky na všechny důležité Grand Slamové zápasy Roland Garros. Na sobě nosil tričko s potiskem upozorňující právě na internetové stránky Wilkinson. Výsledkem bylo, že o něm informovala všechna hlavní belgická média a také mezinárodní televizní stanice jako Eurosport. Publicita, která se tak společnosti Wilkinson dostala, byla skutečně enormní.
Lidl
Lidl předvedl ukázku ambush marketingu ve své letákové kampani. Sdělení kampaně bylo následující: utraťte u nás alespoň tři sta korun a pošlete nám číslo vaší účtenky s tímto nákupem a budete mít šanci vyhrát cenu. Slibovanou cenou byly lísky na hokej, ale o jaké zápasy Lidl dopředu neprozradil. Jediné vodítko pro zákazníky bylo, že se jedná o zápasy Finsko-Dánsko, Česko-Německo, Česko-Dánsko, Lotyšsko-Finsko, Dánsko-Lotyšsko a Finsko-Česko. Vzhledem k tomu, že kampaň běžela v době Mistrovství světa v hokeji na Slovensku, dalo se snadno poznat, že cenou budou lístky právě na toto mistrovství. Ale do kampaně se vloudila chyba a to ta, že Česko s Německem ve skupině vůbec nemělo hrát, tedy Lidl nabízel lístky na neexistující zápas. Propírání této chyby v médiích odhalilo, že se vlastně jednalo o ambush marketing v českém údajně nekvalitním pojetí. Pouze několik úzce zainteresovaných jedinců vědělo, že cílem ambush marketingu bylo vyvolat překvapení a dohady o zápasu Česko-Německo, díky čemuž se především značka Lidl dostala do médií a televizních zpráv dokonce v hlavním vysílacím čase.
Ambush můžeme přeložit jako útok nebo přepad ze zálohy, číhání v úkrytu nebo lépe jako léčka, příživnický. Ambush marketing tak můžeme v českém překladu označit jako parazitující marketing. Nejčastěji se vyskytuje tam, kde se podnikající subjekt pomocí reklamy snaží využít nejrůznější akce, aniž by byl jejich oficiální sponzor. Typicky se s takovým jednáním setkáváme u velkých sportovních akcí. Protože ambush marketing parazituje na aktivitách konkurence, řadíme ho mezi ofenzivní a agresivní formy marketingu.
„Oficiální sponzoři si zaplatili práva na reklamu, která tímto oficiálně získali, zatímco ten, kdo uplatňuje ambush marketing toto neudělal a mohl by být označován jako příživník. Zpravidla na velkých akcích jako fotbalová mistrovství světa nebo mistrovství Evropy, ale především na olympijských hrách je zájem některých firem z těchto akcí těžit enormní. Oficiální sponzoři, kteří svoje postavení neumí optimálně využít, jsou tímto ve stupni známosti a propojení se sponzorovanou událostí rychle předehnáni důvěryhodnými reklamními nesponzory.“
Ambush marketing se tak stává cenově výhodnou alternativou klasického sponzoringu. Ambush marketing je považován za typ guerillového marketingu.
Historie
Termín ambush marketing poprvé použil marketingový stratég Jerry C. Welsh v 80. letech 20. Století. Welsh pojem použil k popsání situace, kdy se společnost snažila využít ve svůj prospěch vlnu popularity vzniklou prostřednictvím významné akce, kterou sama nesponzorovala. Již tehdy si Welsh všiml, že firmy využívají možnost vzbudit zájem spotřebitelů o danou značku a snaží se odlákat zákazníky oficiálnímu sponzoru akce.
Přímý ambush marketing
Přímý ambush marketing zahrnuje případy, kdy se firmy nebo jiné podnikatelské subjekty, respektive konkrétní značky snaží záměrně spojit se s akcí nebo událostí a přitom neprávem využívají majetek či práva, která si nezakoupili prostřednictvím sponzorské licence. Jedná se nejčastěji o loga, symboly akce, slogany, které se vztahují k události samotné nebo jiné obrazové či filmové materiály vytvořené přímo pro sportovní či jinou událost. Konkrétně zde řadíme případy předstíraného sponzorství nebo nejrůznější formy útoků na oficiální sponzory se snahou zviditelnit svou značku prostřednictvím publicity akce v médiích.
Formy přímého ambush marketingu
- Coattail ambushing – pokus značky o přímé spojování s určitou vlastností nebo událostí jiným způsobem, než oficiálním sponzorováním vlastnosti nebo události. Příkladem může být situace, kdy společnost na sportovní oblečení sponzoruje určitého atleta, který se účastní akce, která však není sponzorována touto značkou.
- Predaroty ambushing – záměrné falešné nároky na oficiální sponzorství prováděné firmami, jež nesponzorují událost, nebo úmyslné odmítnutí podílet se na oficiálním sponzorování. Vždy jde „nesponzorovi“ o záměrné matení spotřebitele s cílem získat publicitu na trhu na úkor oficiálních sponzorů. Jedná se o zmatení spotřebitelů, kdo je vlastně oficiální sponzor.
- Property infringement – úmyslné neoprávněné užívání chráněného duševního vlastnictví. Takové vlastnictví může být představováno logy týmů nebo událostí, použití nepovolených odkazů na události, propagace přes sportovce, slova a symboly.
Self-ambushing – marketingové aktivity prováděné oficiálním sponzorem, avšak nad rámec aktivit odsouhlasených při dohodě o sponzorství. Může jít o rozdávání reklamních triček na události bez souhlasu organizátorů. Přitom tato marketingová aktivita mohla být již domluvena s jiným sponzorem. Dochází tedy k přeplnění tržního prostoru a poškození dalších oficiálních sponzorů.
Nepřímý ambush marketing
Jedná se o nezáměrné spojování značky s akcí, událostí nebo právy z této události a to prostřednictvím náznaků nebo nepřímých odkazů. Nepřímý ambush marketing využívá například osoby spojené s událostí (nejčastěji sportovce) pro vlastní reklamní kampaň. Druhým častým způsobem využívaným v nepřímém ambush marketingu je umisťování reklamního poselství, značky nebo jiných vlastních symbolů v geografické blízkosti dané události. Pro nepřímý ambush marketing je také charakteristické poskytovat služby publiku v okolí akce.
Formy nepřímého ambush marketingu
- Associative ambushing – použití metafor nebo termínů, které nepodléhají ochraně duševního vlastnictví, k vytvoření iluze, že má organizace vazby k události. Tato forma marketingu se liší od přímého coattail ambushing tím, že neexistuje žádné legitimní spojení s událostí, a od formy property infringement tím, že sponzorovaná událost nemá vlastnická práva na obrázky nebo slova, která vytvářejí iluzi.
- Distractive ambushing – zveřejnění propagační prezentace organizace přímo v místě konání události anebo v její blízkosti, aniž by výslovně odkazovala na konkrétní akci, obrazy nebo témata s akcí spojená. Jde o využití pozornosti široké veřejnosti směřující k určité události nebo akci. Tím se dostane organizace do povědomí veřejnosti.
- Paralel property ambushing – vytvoření nebo sponzorství události nebo vlastnosti, která nějakým způsobem souvisí s jinou událostí a soupeří s ní o pozornost veřejnosti. Jde o snahu odvrátit pozornost od hlavní události, která často proběhla již dříve. Příkladem může být událost organizovaná společností Nike po skončení Olympijských her v Pekingu. Nike zahájilo sedm dní po olympijských hrách jednodenní globální běžeckou akci pořádanou v velkoměstech po celém světě.
- Saturation ambushing – jde o posílení marketingových akcí v době nějaké události. Nejedná se o odkazování na události ani využívání určitých spojitostí s událostí. Cílem je pouze využít zvýšené pozornosti médií v okolí události.
- Unintentional ambushing – lze označit jako „neúmyslný“ ambushing. Jde o nesprávné označení sponzorů. Někdy jsou v médiích zmíněny vybavení a oblečení sportovců nebo poskytovatelé technických služeb. Potom může vyvstat domněnka, že se jedná o oficiálního sponzora celé akce.
- Values ambushing – nesponzorující organizace uzpůsobí své marketingové nástroje tak, aby zahrnovaly hodnoty, motivy, témata spojované s určitou událostí. Diváky bude lákat událost a zároveň tím budou přitahováni k nesponzorující organizací. Tuto praktiku využila společnost Puma na Mistrovství Evropy ve fotbale v červnu 2008. Oficiální marketing události podporoval jednotu a antirasismus a Puma ve své kampani použila spojení „červen 2008: společně kdekoliv.“
Ambush marketing v praxi
Olympijské hry Barcelona 1992
Oficiálním sponzorem Olympiády v Barceloně byla Coca-Cola, ale někteří sportovci jako například basketbalista Earvin Magic Johnson byl sponzorován Pepsi-Colou a obě značky byly vzájemnými konkurenty. Pak nastávaly situace, kdy Dream Team USA v oficiálních záběrech prezentoval s reklamou hlavního sponzora, tedy Coca-Coly, zato v rozhovorech pro média byla reklama Pepsi-Coly. Oficiální sponzor zaplatil zajisté nemalé peníze za sponzorství olympiády, ale sponzor hráče zaplatil také.
Olympijské hry Atlanta 1996
Hlavním sponzorem Olympiády v Atlantě byla společnost Reebook, ta také vlastnila veškerá práva spojená s propagací. Ovšem společnost NIKE podnikla jeden z nejznámějších kroků v ambush marketingu v historii. Skoupila veškeré billboardy a jiné reklamní plochy v blízkosti olympijského dějiště a umístila na ně svoje reklamní sdělení. Tato jejich NIKE vesnička vyrostla hlavně v blízkosti olympijské vesnice. Společnosti NIKE se tak podařilo přitáhnout pozornost návštěvníků a diváků olympiády k sobě a zastínit tak oficiálního sponzora.
Olympijské hry Salt Lake City 2002 - Aleš Valenta
Sportovci jsou také častými nositeli sponzorských log a ta nemusí být zrovna v souladu s oficiálním sponzorem akce, na které sportovec aktuálně působí. Jedním takovým byl svého času také Aleš Valenta, akrobatický skokan na lyžích, vítěz Olympijských her v Salt Lake City. Ten v průběhu závodů nosil helmu v barvách, s logem a nápisem svého osobního sponzora, kterým byl Red Bull. Oficiálním sponzorem ovšem byla Coca-Cola, proto si musel český skokan na lyžích helmu přelepit neprůhlednou páskou. O tom, nakolik se jednalo o záměrný ambush marketing můžeme jen spekulovat, ovšem pořadatelé reklamu na helmě českého akrobatického lyžaře objevili záhy, a proto existuje pouze málo fotografií nebo záběrů, kde je reklama viditelná.
Olympijské hry Londýn 2012
Jako pokus předejít pokusům neautorizovaných sponzorů o využívání olympiády ve svůj prospěch vznikl před Olympiádou v Londýně 2012 seznam se zakázanými slovy. Ale i tak si ambush marketing svou cestu na Olympijské hry v Londýně našel.
- Nike – „Koncept kampaně Nike je jednoduchý. Nemůžeme pracovat se špičkovými sportovci a nemůžeme použít zakázaná slova – například slovo „Londýn“. Jak to obejít? Tak, že použijeme amatérské sportovce a jiný Londýn, ne ten v Anglii.“ Kampaň se nazývala „Find Your Greatness“ a jejím poselstvím bylo, že výjimečný sportovec je v každém z nás, například v obyvatelích různých Londýnů po celém světě. Těžištěm kampaně bylo několik videí ukazující amatérské sportovce z celého světa. „Pro úplnost dodejme, že značka Nike bude samozřejmě přítomna na spoustě dresech a olympijských kolekcích. Pikantní také je, že se šušká o tom, že by Nike mohla nahradit Adidas na místě oficiálního olympijského sponzora.“
- Beats – Populární značka sluchátek Beats, kterou spoluzaložil a úspěšně prodal rapper Dr. Dre na Olympiádě rozdávala svá sluchátka jako pozornost v olympijské vesničce. Cílem bylo rozdat je co největšímu počtu sportovců. Sluchátka, potažmo značka Beats se pak velmi často objevovala v médiích. Nejčastěji byla vidět při plaveckých závodech, kdy plavci s těmito sluchátky nastupovali ke startu.
Willkinson
Wilkinson předvedl, jak upoutat pozornost na svou značku přímo v místě konání významné události, aniž by byl jejím oficiálním sponzorem. Aby společnost prodávající holicí strojky upoutala pozornost na svoje internetové stránky, najala muže, který byl ochotný nechat si oholit hlavu a tvář do tvaru tenisového míčku. Tento muž pak od Wilkinson dostal vstupenky na všechny důležité Grand Slamové zápasy Roland Garros. Na sobě nosil tričko s potiskem upozorňující právě na internetové stránky Wilkinson. Výsledkem bylo, že o něm informovala všechna hlavní belgická média a také mezinárodní televizní stanice jako Eurosport. Publicita, která se tak společnosti Wilkinson dostala, byla skutečně enormní.
Lidl
Lidl předvedl ukázku ambush marketingu ve své letákové kampani. Sdělení kampaně bylo následující: utraťte u nás alespoň tři sta korun a pošlete nám číslo vaší účtenky s tímto nákupem a budete mít šanci vyhrát cenu. Slibovanou cenou byly lísky na hokej, ale o jaké zápasy Lidl dopředu neprozradil. Jediné vodítko pro zákazníky bylo, že se jedná o zápasy Finsko-Dánsko, Česko-Německo, Česko-Dánsko, Lotyšsko-Finsko, Dánsko-Lotyšsko a Finsko-Česko. Vzhledem k tomu, že kampaň běžela v době Mistrovství světa v hokeji na Slovensku, dalo se snadno poznat, že cenou budou lístky právě na toto mistrovství. Ale do kampaně se vloudila chyba a to ta, že Česko s Německem ve skupině vůbec nemělo hrát, tedy Lidl nabízel lístky na neexistující zápas. Propírání této chyby v médiích odhalilo, že se vlastně jednalo o ambush marketing v českém údajně nekvalitním pojetí. Pouze několik úzce zainteresovaných jedinců vědělo, že cílem ambush marketingu bylo vyvolat překvapení a dohady o zápasu Česko-Německo, díky čemuž se především značka Lidl dostala do médií a televizních zpráv dokonce v hlavním vysílacím čase.
zdroj: Wikipedie